U křížku

2. dubna 2009 v 23:30 | Já |  Turistika / geocaching
Dnes, 2. 4. 2009, máma odejela s Kačenkou na plavání a já s Ondrou, vybaveni laciným GPS aparátem, vyrazili jsme stejnou cestou na Mramor, abychom našli ztracený pytlíček s káčami a uskutečnili (jaksi mimo soutěž) historický přechod mezi Mramorem a skálou U křížku. Vzdušnou čarou jsou tyto dva vrcholy zhruba 600 metrů od sebe, ale překonat proláklinu, která se mezi nimi prostírá, to dokážou jenom drsní hoši z ghetta, jako jsem třeba já a Ondra, znáte to, pro nás je to jako otevřít pixlu Colly, ale jinej by na tom skončil jako masařka se zelenou prdelkou, co se přilepí na přeslazený lízátko, odhozený s nezájmem do koše…
Ondra napřed protestoval, neboť počátek výpravy byl totožný s cestou do krámu pro rohlíky nebo s dopisem na poštu, ale jeho zájem počal stoupat, když jsme se dostali ze vsi a překročili hranice lesa a on byl pověřen úkolem, aby mě vedl stejnou cestou, kterou před několika dny odcházeli s mámou s pokladem z Mramoru (a povedlo se jim ho ztratit). Potom už byl šéfem on a já jsem dělal jen dozor.
Pytlíček s káčami jsme samozřejmě nenašli, ale došli jsme až na Mramor a udělali pár moc pěkných fotek. Pokusil jsem se Ondrovi vysvětlit, že ten vrcholek naproti skrývá další poklad. O tu myšlenku přijal a tak jsme po sestupu z Mramoru vzdušnou čarou navázali na žlutou značku a octli se ve Svatém Janu pod skalou, odkud jsme učinili výstup ke křížku.
Mezitím mi žena psala, že Kačenka má odplaváno, že se vody nebojí a že nám přijedou naproti.
Ondra bez větších potíží vystoupal až nahoru. Jsem trochu bojácný, takže přestože jsem Cache lokalizoval, nebyl jsem schopen ho najít, neboť Ondra měl ty tendence lézt na nějaká skaliska, blížit se ke srázu a tak podobně, což ani já, drsný kluk z ghetta, nedokážu přenést přes srdce. Tedy jsem Ondrovi nastražil fingovaný poklad (hřeben, co jsem měl náhodou v kapse) a smetl tento problém pod stůl. Ondra jistě promine můj malý podvod a kamufláž…
Mámu s Kačenkou jsme potkali u kaple zhruba v půli cesty zpátky. Zastavili jsme se v penzionu Obecná škola na večeři. Ondra si dal lívance a já a máma smažený květák. Původně jsme měli chuť na halušky, ale ty už neměli. Květáček ale přišel k duhu a byl moc dobrý.
Když jsem dopíjel pivo, všude vůkol bylo slyšet zpěvu ptáků a já jsem měl pocit, že bych tam v té plastikové židli vydržel sedět, pozorujíce monumentální svatojánskou skálu s křížkem na vrcholu, až do kuropění.
Zajeďte se tam také někdy podívat.
Ale pokud možno ve všední den, jestli si chcete užít klid a pohodu jako my!

Ondra U křížku


Máma a Káča ve Svaťáku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lipetka Lipetka | Web | 2. dubna 2009 v 23:59 | Reagovat

To je hezké, budu se těšit na fotky a pokračování příběhů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama