Srpen 2010

Orchestrion

22. srpna 2010 v 20:20 | Helča |  Rodina
Jak jste jistě poznali, máme v našem dvourodinném domečku veselo. Už ani rádio nepotřebujeme. O hudební produkci se nám postarají děti.
Nejprve nastoupil Ondrášek s kytarou a zpíval, až mi srdce plesalo. Vlastní tvorbu. To jsem bohužel nezaznamenala.
A pak přišly na řadu flétnisti.
Jejich produkci se mi podařilo natočit, zde je ukázka. Promiňte můj zpěv, ten to všechno zkazil.

Herštejn

18. srpna 2010 v 22:51 | My všichni |  Turistika / geocaching
Tedy pokračování putování po Českém lese nás zavedlo k bývalé osadě Liščí domky. Obyvatelé byli vystěhováni a vesnice srovnána se zemí a teď zde starostuje příroda.
Pozornému pozorovateli ale neuniknou určité detaily, jako třeba tento.
Koukáme se do sklepa.
1

O něco dále narazíme na tuto cedulku. Je již přelomena v půli a díky rzi špatně čitelná.
"VSTUP ZAKÁZÁN, VOJENSKÉ PÁSMO".
Zase je všechno jinak a tenhle nápis zanedlouho zmizí definitivně, stejně jako před lety zmizely všechny tyhle vesnice.
2
A tenhle pařez je nad věcí. Přidejte do kroku - To je přece Otesánek!

3
A tohohle hlodavce se mi nepodařilo nikam zařadit. Možná je to nový druh. Dřevokocour.
4
Z popadaných kmenů stromů zde vznikla přirozená brána. Cestička vede pod ní. Račte vstoupit do Herštejnského panství!

5
Z Herštejna zbyl v podstatě jen vyvýšený terén, tahle věž a několik valů. Za komunismu zde samozřejmě stála nějaká plechová bouda se spoustou antén a radarů a vždycky tu seděl někdo s obrovským uchem a snažil se zachytit nějakou šifru západních imperialistů.
Po boudě dnes není stopy. Možná ji odvezla samotná armáda.
6
Výhled z Herštejna. Byl dobrý jako pevnost, byl dobrý i pro umístění radaru a teď je dobrý jako rozhledna pro turisty. Snad tu zas někdo v budoucnu nenamaluje čáru!

7
Hned pod herštejnem objevíte tenhle moc zajímavý strom. Jedna z jeho větví se bizarně kroutí a roste vodorovně. Z tohoto pohledu to vypadá jako nějaký slon nebo had.
10
Zde pohled z druhé strany. Na větev se dostanete po vtipně zamaskovaném žebříku. Když se ale ocitnete "na větvi", budete pěkně vysoko nad terénem, protože větev trčí do svahu. Je to taková opičí dráha pro odvážné.
9
A tady už jsme v bývalé osadě Herštejnské chalupy. Najdeme zde tuto krásnou lípu a boží muka. Terén napovídá, že zde možná byla i požární nádrž, případně rybníček. Není potřeba příliš mnoho fantazie k tomu, abychom si zde představili ještě lavičku, na které se ve stínu lípy pod večerem scházejí místní babičky na kus řeči.
Možná jsme na návsi. Kdo ví.
11
Rozloučíme se "kešerským" fórkem. Kolemjdoucí si možná myslí, že tam nahoře někdo vykonává potřebu. Ale to klubko toaleťáku vypadlo opravdu naprosto nečekaně...

8
A příště, pokud nějaké příště bude, nahlédneme za hranice do kouzelného dračího městečka!
Dobrou noc!!!

Mutěnín a Poběžovice

17. srpna 2010 v 22:29 | My všichni |  Turistika / geocaching
Hola hola.
Dnes se omezím především na fotografie s nenuceným komentářem. Dostávám se tímto k naší oddechové výpravě v rámci dovolené v Českém lese, zaměřené na židovský hřbitov v Mutěníně a zámek v Poběžovicích.
Najít v Mutěníně židovský hřbitov není tak úplně snadné. Nevede tam žádná značka a koleje od traktoru, pomalu zarůstající kopřivami, vám vnuknou pocit, že tudy cesta nevede a že jdete špatně. To je ale omyl. Tudy cesta opravdu vede.
1
Cíl ale stojí zato. Toto místo má zajímavou atmosféru a to, že zde nenaleznete žádný stánek s párky v rohlíku ani výpravu třiceti Japonců s fotoaparáty, že vám tady nikdo nebude nabízet strašidýlko na pérku nebo loutky Spejbla a Hurvínka, je velmi pozitivní.
2
Ano, nepotkáte zde nikoho. Budete tu sami a uslyšíte jen ševelení listí v korunách stromů.
3
Ostatně celý Český les má tohle kouzlo. Je to místo, odkud lidé odešli a dali prostor přírodě, aby se zase vrátila.
4
Tady už jsme v Poběžovicích. Detailní informace naleznete ZDE.
Zámek se opravuje a zřejmě se ještě dlouho opravovat bude.
Toto je zajímavá brána, kterou nechal postavit jeden z posledních majitelů. Tento člověk patrně nakonec zešílel a výsledkem jeho podivných vrtochů byla i tato těžko pochopitelná brána s mečem, vztyčeným k hodinám, a latinským nápisem "erit hora", což by mělo znamenat (pokud se mýlím, opravte mě) přijde čas, nebo nadejde hodina. Působí to v určitém kontextu (druhá světová válka) dost děsivě. Také to dává vzpomenout na některé povídky H. P. Lovecrafta (to mohl být vlastně jeho současník). Je mi líto, ale na jméno tohoto člověka si nevybavuji a budu moc rád, když mě opravíte.
5
Obejdete li zámek, naskýtají se vám zajímavé obrazy chátrající zaniklé slávy. Dle mého názoru je toto působivější, než návštěva leckterého zrenovovaného zámku (je to původní a opravdové a jak jsem již řekl, nikdo vám tu nenutí ruskou beranici nebo loutku Bedřicha Smetany (ten zde mimochodem zamlada působil jako učitel hudby).
6
Oblíbené téma: Tajemné dveře. Kdopak je za nimi zazděný?
7
Vše je pomíjivé a takové jako kdysi už to nikdy nebude.
8
Další zdejší podivnost. Není to dokonalé?
9
Po těchto schodech kdysi sestupovala hraběnka Mitsuko. Jak se asi cítila? Co se o ní ve městě povídalo? Mitsuko je další místní zvláštnost.
10
Loučím se s vámi pohledem do údolí cestou na ubikaci.
11
Příště se podíváme na Herštejn.

Výlet za krásou

6. srpna 2010 v 15:43 | Helča |  Rodina
Ondrášek nám odjel na dovolenou s Honzíkem a s babičkou a s dědou a tak jsme jeden volný den využily s Kačenkou k výletu za tetou a holkama do Kostomlat.
K tetě jsme měly dorazit až odpoledne, takže jsem naplánovala na dopoledne výlet do Poděbrad.
Nejprve jsme ráno jely autobusem z Vráže na Zličín.
Vráž

Pak metrem na Hlavní nádraží.

metro
Bohužel tam nám vláček ujel. Tak jsme si zjistili další spoj a díky informaci od tety Markéty, že je zde pěkné dětské hřiště, jsme se jej vydaly hledat. A brzy jsme ho našly. Je tam opravdu pěkné, velké hřiště, kde si najdou zábavu jak malé tak velké děti. Kačenka se sklouzla, prolezla nějaký domeček, zhoupla a nakonec jezdila na kladce. Je tam opravdu pěkná, dlouhá (hřiště je asi 100 m od hlavního vchodu směrem k Masarikovu nádraží).
Asi po 20 minutách jsme vyrazily zpět na vlak.
Stihly jsme ho a v dětské části vlaku jsme se usadily, v kupé úplně sami.
Kačenka byla hodná, povídaly jsme si, daly sváču, chvíli se jí chtělo spinkat, ale probudily jí 2 holčičky s maminkami, co si k nám přisedly. Kačenka s nimi nehovořila, ale když vystoupily, tak jim zamávala z okénka.

vlak
V Poděbradech to bylo pěkné. Prošli jsme kousek kolonády, kde byly 2 krásné fontány. Pak jsme zašly na horké oplatky a zakoupily pár krabiček jako dárky.

fontána

A hurá k fontáně!
Nakonec jsem si zašla k pramenu na kafe, protože tam byly hračky pro děti, tak aby si kačka mohla hrát a stánek nepřišel o peníze.

Káča s káčou
Vláček zpět jel načas, naštěstí jsme si daly rezervu, poněvadž jsme čekaly na jiném peróně. Ale stihly jsme to. V Kostomlatech na nádraží už na nás čekala Sabča. Společně jsme šly k nim domů.
Tam už nás čekala teta Eva, která z nás obou udělala "pěkný holky". Hezky nás ostříhala.
A už nás čekalo nové hřiště, kdy si děti pěkně hrály.
hřiště

Magda a já jsme se tak zapovídaly, že nám ujel plánovaný vlak. Naštěstí teta je mobilní a tak nás hodila na rychlík do Lysé. Kačenka v autě usnula jak špalek a spala až na Hlavní nádraží(nevzbudil ji ani přesun z auta do vlaku).
Byl to nádherný výlet!
Dom jsme dorazily busem kolem půl deváté a ještě jsme stihly vyvenčit Belinku.