Březen 2011

Jarní rolky

31. března 2011 v 21:00 | Štaja |  Recepty
Hola hola, gastronauti!

Opravdu jsem v poslední době neměl moc času a proto přicházím s tímto pokusem až po nějaké době. Díky Gastropánubohu jsem si šikovně nafotil všechny ingredience a dokážu i dnes tedy dekódovat, jak jsem se dobral výsledku.

Ale začněme od začátku.
Kdysi dávno jsem pracoval v čínské restauraci ve Švýcarsku a tam jsem také poprvé ochutnal "Fruhlingsrolle", neboli jarní rolky. Pan "vedoucí" (Maitre), který se jmenoval Uve, mi vysvětloval, jak musím při podávání klientovi křupavou rolku na talířku nemilosrdně probodnout hůlkami a do vzniklé rány bez ptaní nalít sojovou omáčku (kterou si majitel podniku vařil sám, škoda že jsem se ho nezeptal, jak to dělal). Po nějaké době zevšedněly jarní rolky i u nás a dnes jsou zejména proslulé tím, že z nich chlístá přepálený olej a že Vás z nich může příjemě bolet žaludek.

Jednoho dne jsem v mém oblíbeném obchodu objevil jarní těsto, které bylo lehce prošlé a tedy stálo polovinu, tedy cca 30 korun, což je ideální materiál na experiment s neznámou hmotou. Uložil jsem si ho do špajzky a vylovil ho až dnes. Kolik let tam leželo vážně nevím, ale nic ho nesežralo a tak jsem to zkusil metodou "Pejsek a kočička". Copak do toho ti orientálci asi dávají?
Použil jsem věci z přiloženého obrázku.


Jedna věc tam při detailním pohledu chybí a další zase přebývá. Přiznám se totiž k tomu, že jsem provedl experimenty rovnou dva, přičemž výsledek toho druhého zatím leží v mrazáku. Nicméně k věci.
Nejsem žádný troškař a tak jsem se rozhodl, že nevyrobím rolky z vepřového mletého a kysaného zelí a že je nehodím do rozpáleného oleje, ale že použiji krevety a nakládanou čínskou zeleninu a konzervu s bambusovými výhonky a to všechno upeču v troubě, abych definitivně zlikvidoval to nejhorší, co se v rolkách skrývá, a to všudypřítomný olej.

Tady jsem si vyfotil náplň. Vyfotil jsem si ji několikrát.


Toto na obrázku je lacinější varianta s krabími tyčinkymi. S krevetami je to ale mnohem lepší.
Náplň jsem tedy vytvořil z krevet (případně krabích tyčinek), konzervy bambusových výhonků, sklenice čínského salátu (obsahuje klíčky, babské ucho a všechno co je potřeba a navíc je v dobrém nálevu), Worchesteru, olivového oleje a rybí omáčky z ančoviček. Nemusí se solit ani dochucovat, všechny chutě už jsou přítomny v těchto ingrediencích.

Poté namáčíme jednotlivé plátky rýžového (jarního) těsta do vody. Když změkne, opatrně ho položíme na pracovní plochu, doprostřed položíme trochu náplně a zavineme do balíčku. Pokládáme na nějaké místo, kde těsto uschne a opět ztvrdne.


Takto připravené rolky můžeme smažit, péct v troubě, případně si je necháme zamrazit a kdykoliv se hodí je vytáhnout na světlo, osmažit či opéct.



Není na škodu konzumovat přesně tak, jak doporučoval Uve. Prorazit krunýřek a vše prolít dobrou sojovou omáčkou.

Nejsou, pravda, moc vzhledné, ale prošlé těsto se poněkud drolilo a lámalo a navíc to byl první pokus. Napodruhé už to jistě bude vypadat jinak!

Navíc je tu ono hezké pořekadlo, že kdo nic nedělá, nic nezkazí!

Tak tedy zase někdy!
Dobrou noc!

Divadlo s Kačkou

13. března 2011 v 20:00 | Helča |  Rodina
Dneska jsem byla s Kačkou na výletě. Kamarádka měla lístky do divadla a nemohla jít, tak jsem šla s Kačkou místo ní. Ondra bohužel zůstal doma s babičkou, protože lístky byly jen 2.
Kačka se moc těšila, říkala, že pojede na Očka modroočka.
Pojaly jsme to opravdu výletně, takže jsme v 11.45 odjely vlakem z místního nádraží. Cesta zpět byla také naplánovaná vlakem.
Když jsme šly do divadla, tak jsem Kačku trochu vyparádila.Zde je fotka, když jsme čekaly na vlak.


Ten klacík si sebrala cestou a nechtěla ho dát z ruky. Takže bojovnice parádnice.

Ve vlaku byl příjemný pan průvodčí, Kačenka dostala svůj vlastní dětský lístek a vše bylo fajn. České dráhy vydaly zřejmě celou edici dětských lístků se slonem Elfíkem, je na nich i básnička a myslím, že děti potěší a jsou pak patřičně důležité, když mají svůj lístek.





Ze Smíchovského nádraží jsme jely metrem na Národní třídu, zastavily jsme se na kuře u pana Kentuckyho a pak už jsem šly celé natěšené na Kocourka Modroočka.Kačenka byla poprvé v opravdovém divadle.A líbilo se jí to. Ikdyž zprvu byla nedočkavá(sedly jsme si moc brzy před začátkem a bylo jí to dlouhé).
Ale najednou začla hrát veselá písnička a na podiu se objevil kocour Zrzunda, hned zapojil děti(koťata) do děje několika zvídavými otázkami a poučil je jak se zdraví kočky a už se představení rozjelo.
Bylo povedené, zábavně poučné se spoustou veselých písniček. Kačenka se chvílemi smála, soustředěně koukala a občas se i trochu bála. Vše dobře dopadlo a po 60 minutách opravdu zkončilo jak jinak než písničkou. Děti tleskaly,herci se museli i vracet.
Po představení jsem si Kačku ještě vyfotila, sedla si sice jinde a už tam nikdo nebyl, ale tím pádem se na mě nemohl nikdo zlobit.
Ještě jedna zkušenost, pokud si budete kupovat lístky, lepší je do 6.,8. atd. My byly ve 4., sice jsme viděly celkem dobře, Kačka mi seděla na klíně, ale prvních 5 řad je v jedné úrovni, 6. je na schůdku a hned za ní 7., pak další schůdek a zase řada za ním a tak řekla bych až do poslední řady(doufám,že jsem to nespletla).



Představení mě příjemně potěšilo, chtěla jsem si koupit cd s písničkami z tohoto představení.A myslela jsem, že jsem ho i koupila. Ale pozor, cd, co prodávají před sálem je sice z deníku kocoura Modroočka, ale vyprávěné Vlastimilem Brodským. Nevadí, také je moc pěkné a cd s písničkami lze zakoupit třeba zde.


Ondra a kostky

5. března 2011 v 22:41 | Helča |  Rodina
Minulý týden o víkendu jsem před obědem ještě vytírala podlahu. Jenže děti nechtěly vydržet v pokojíčku. Tak jsem jim slíbila, že když postaví hrad z kostek, tak je s ním vyfotím a dám na blog.
K mému velkému překvapení se Ondra chytl a začal stavět. Kačka kolem jen pobíhala, ale hlavně, že zůstala v pokojíčku.
Tak Ondrášku, plním slib a zde je tvůj hrad z kostek:



Crazy dream - part 1

1. března 2011 v 21:54 | Štaja |  comix
Toto je reakce na Svátek komixu, který se momentálně koná na zde: http://alfa-centauri.blog.cz/1102/ikonickych-i-komickych-mixu-plustyden. (Nejde mi vložit zkratka, tak promiňte).
Objevil jsem k této příležitosti opravdovou kuriozitu, a tou je poslední, nedokončený komix o Jackym Hornovi, agentu 0920.
Pojednává o šíleném snu Mra CHO (to je šéf Jackyho Horna).
A je to premiéra, protože tohle ještě vůbec nikdo nečetl, tak si toho važte!
Začneme tedy přestřelkou v džungli. Ti zlí jsou tu pochopitelně Šmoulové...

Co se všechno dá nastartovat nešikovným šlápnutím na větvičku...


Ano, ve snu je možné i odprásknout Šmoulu.
Taťka Šmoula má zmutovanou ruku a říká si Fidel.


...Horn se skryje do houbové chýše. Je to ale cesta z deště pod okap...

...Tady se pan CHO probouzí. Ale nebojte se, v tomto ospalém dni mu zase padne hlava...




...Ale o tom zase příště. Mohl by Vás přepadnput kulturní šok, to si na triko opravdu nevezmu!
Tak zase někdy!