Říjen 2012

Pásli braši kozy

28. října 2012 v 15:18 | Já / Lucka |  Amatérské video
Před časem moje sestra zaznamenala na svém blogu komickou historku o tom, jak děti pasou kozy. Historka vycházela ze skutečné události.
Po lehkém nátlaku ze strany místního foto a video klubu se rozhodla tuto taškařici zfilmovat a reprezentovat s ní naši malou obec v samotném hlavním městě.
O průběhu a výsledku samotné soutěže se rozepíšu příště, nicméně zde je finální výtvor:


Tak zatím!

Dovolenka den IV - Plumlov

2. října 2012 v 9:42 | Štaja |  Turistika / geocaching
Po nějaké pauze pokračuji ve svých záznamech z dovolenky, strávené na Moravě...
...Čtvrtý den měl být odpočinkový. Nepřeplnili jsme ho žádnou pekelnou výpravou do míst, kam lidská noha nevkročila, neimprovizovali jsme. Splnili jsme si pouze jistý nenáročný sen, a to sen takový, že navštívíme zámek Plumlov. Rozumějte, okolo jsme jeli už několikrát, vždycky ale příliš brzy, případně příliš pozdě. A tohoto dne jsme se rozhodli navštívit pouze onu architektonickou kuriozitu.
Však se podívejte.


No uznejte, není na tom něco špatně?
Jakýto roztodivný barák to balancuje na skále nad přehradou?


Zajímavý je zejména vývoj stavby. Z původního hradu ze třináctého století zbyly pouze zbytky obvodových zdí, obepínající skalnatý výběžek. Okolo hradu, poničeného ve třicetileté válce, měl být postaven moderní čtyřkřídlý zámek. Díky jistým nesrovnalostem bylo ale dokončeno jen ono křídlo nad řekou.
Tak tam v jednu dobu stál hrad i kus zámku současně, jako by se přetahovaly o plácek na kopci. Jenže v roce 1801 přišla vichřice, která oba objekty značně poškodila. Lichtenštejnové, kteří celý ten blázinec momentálně vlastnili, nakonec použili materiál z poškozeného hradu a za jeho pomoci opravili poškozené torzo zámku.


Zde stával hrad.

Zámek má ještě dvě patra pod zemí (kde později vznikl moc pěkný protiatomový kryt) a jisté potíže se statikou. Však vypadá jako jednonohá baletka.
Neustále se opravuje a vzhledem ke komplikovanosti celé stavby se bude neustále opravovat nadále.

Zde si povšimněte úžasné fasády, kombinující různé typy antických sloupů.


Šílenost, šílenost, šílenost.

Toho dne bylo neskutečné horko, ale uvnitř bylo příjemně. Obzvláště poté, co jsme si prohlédli dvě zpřístupněná patra a zapluli do již zmíněného protiatomového krytu v zemi pod hradem, kde jsme si prohlédli výstavu mistních strašidýlek.
Ondra se dokonce zúčastnil hostiny s místními duchy. Nedalo mi to, abych ho při tom nevyfotil...

Fotka to není moc dobrá... Oni se duchové vůbec neradi fotí, znáte to...


...Na mě si tam dole tak nějak sáhla smrt. Představil jsem si, jak někde venku vykvete atomový hřib a já budu nucen tady v té zimě strávit třeba dva roky, abych pan nakonec stejně zemřel hlady, nebo strachy... Uáááh...
...Ale jen si sáhla, zase odešla.

Zpátky do parného dne, do rozpáleného auta, a zpět na bivak do Boskovic.
Po pozdním obídku (nevzpomínám si, co měli ostatní, ale já jsem si dal něco, co doporučuje ve čtyřicetistupňovén pařáku pět ze šesti kardiaků, tedy pečená vepřová žebra v medu).
Kačka šla poté znavena spát, s ní, mám ten pocit, usnula i maminka. Já se synkem jsme odchytili pana M a jeho děti a vyrazili jsme na místní koupaliště "Červenka".

Ondra mě donutil několikrát se svézt na tobogánu a mě poté začala poněkud bolet záda. Zjistil jsem, že se po každé jízdě díky své váze prásknu pěkně o dno.
Ach, ty moje stravovací návyky...

...Večer jsme se sesedli u ohně a zahráli si Osadníky z Katanu. Ondra se díval a rozhodl se, že druhý den bude hrát také. Kroutil jsem hlavou. Přece to dítě nemůže pochpit takhle složitou hru jenom z toho, jak bude nás, dospělé, pozorovat, heha...
...Život je plný překvapení.
Den poté mě v Osadnících z Katanu pěkně obehrál...

Na závěr se s vámi loučí z plumlovského zámku Kačka.
Tento snímek bych nazval "Paní chytrá".

Příště o neskutečné výpravě na kolech.
Buďte dobří a slunce v duši!